Unschooling je přístup ke vzdělávání založený na přesvědčení, že vzdělávání je přirozený celoživotní proces, který probíhá v každé chvíli našeho života. Odmítá jakékoli formy moderního školního vzdělávacího systému s předem daným kurikulem. Unschooling nerozlišuje mezi žitím a učením se.
Děti, které jsou vychovávány v souladu s myšlenkou unschoolingu, nechodí do školy, ani jim nevymýšlí obsah vzdělávání jejich rodiče. Nemusí plnit úkoly dané osnovami a nejsou podrobovány žádnému testování, v podstatě neimitují žádné školní aktivity. Rodiče nechávají svým dětem absolutní svobodu v následování svých zájmů a v učení se svojí vlastní cestou, zároveň se jim snaží poskytnout co nejpodnětnější prostředí a podporu pro rozvoj.
Termín unschooling vznikl v sedmdesátých letech minulého století a jeho autorem je bývalý učitel a pedagogický teoretik John Holt. Definuje ho jako učení nesouvisející se školním prostředím. Holt byl přesvědčený o tom, že učení je přirozený proces. V rámci své učitelské profese porovnával svobodné učení dětí bez zásahu dospělého a na druhé straně negativní vliv na učení dítěte v případě, kdy je vedeno učitelem ve škole. Chtěl také odlišit unschooling od homeschoolingu – domácího vzdělávání, protože domácí vzdělávání vnímal pouze jako přesunutí vlivu učitele na rodiče. Stále se jedná o školní činnosti, pouze v domácím prostředí, zatímco unschooling odmítá působení kohokoli jiného kromě samotného dítěte. Velká část rodičů praktikující unschooling nejprve své děti vzdělávala doma a až později přirozeně přešla k unschoolingu.
Kořeny unschoolingu můžeme vidět také v teorii odškolnění, kterou propagovali dva tzv. emancipační pedagogové – Paulo Freire a Ivan Illich. Jejich kritika školy spočívá v poukazování na nedostatky tradičních škol, mezi které patří např. přehlížení každodenních zkušeností žáků, učitelů a rodičů. Dle Illicha školy omezují přístup k vědění a vzdělání.[4]
Česká republika patří mezi státy s povinnou školní docházkou, k níž se novelou 178/2016 Sb. školského zákona od září 2017 přidalo povinné předškolní vzdělávání pro všechny pětileté děti. V České republice je v současnosti povoleno plnit povinnou školní docházku individuálním způsobem § 41 školského zákona, každé takto vzdělávané dítě však musí být zapsáno v konkrétní ZŠ, jejíž ŠVP musí také dodržovat.[5] Z výše uvedeného vyplývá, že v České republice není možné unschooling legálně provozovat, protože dítě nemá svobodu volit si co, kdy, kde, jak, s kým a jakým způsobem se bude učit, ale musí plnit požadavky Rámcového vzdělávacího programu MŠMT ČR, potažmo školního vzdělávacího programu konkrétní školy.
Pro rodiče, kteří chtějí, aby si jejich dítě mohlo svobodně vést své vzdělávání, existuje také alternativa tzv. svobodných a demokratických škol. V České republice funguje Asociace svobodných a demokratických škol, jejímž posláním je sdružovat školy uplatňující principy unschoolingu.[8] Momentálně je na seznamu uvedených 16 škol. Tyto školy často nacházejí inspiraci u zahraničních škol, které se považují za průkopníky tohoto stylu vzdělávání. Jedná se např. o Summerhill a Sudbury.
Wikipedie - UnschoolingPROPAGACE A ZMĚNA
Mím cílem je šíření povědomí o sebeřízeném vzdělávání, propaguji cesty jak obcházet diktát většiny, nabízím prostředky a příležitosti ke svobodnému vzdělávání.